Moje léto v Řecku I.

Na tohle jsem se těšila úplně nejvíc až sem napíšu článek o mém nejlepším létě v životě. Jak mi to změnilo pohled na život a vlastně i tak trošku díky tomu, jsem se dokopala jít do toho a založila si vlastní blog. 

Vy, co mě sledujete na instagramu, tak už dobře víte, že jsem loňské léto (3 měsíce) strávila na ostrově Rhodos v Řecku a pracovala jsem v 5* hotelu jako animátor. A vy, co jste tu noví a chtěli byste zjistit ještě víc než bude tu, koukněte se na videa, která mám uložená na IGTV.

A teď už zpátky k článku.

Byla to docela dlouhá cesta, tak já to vezmu úplně od začátku. Poprvé jsem se s animátorstvím setkala asi před 4 lety, kdy jsme byli na dovolené v Itálii, a já tam potkala opravdu super partu animátorů. Hrozně moc mě to nadchlo, viděla jsem, že každý z nich je pro tuto práci předurčen, protože když děláte animátora, musíte být i tak trochu blázen a umět se předvádět, být otevřený a celkově mít na to povahu (o tom později). Bavilo mě sledovat jejich práci a v hloubi duše jsem věděla, že by mě to mohlo bavit taky. Ale bála jsem se vystoupit právě ze své komfortní zóny (článek najdete v sekci "Motivace"). A navíc jsme měly s kamarádkami v našem městě už téměř rozjetý příměstský tábor, kterým jsem si plnila jeden z mých snů. Takže ač jsem stále na animátorství pomýšlela, dělala jsem úžasnou práci s dětmi a bavilo mě to, takže bych určitě nic neudělala jinak, měli jsme krásný 2 léta s tábory.

Minulý rok nějak v lednu jsem úplně nevěděla, jak to s létem bude, a proto jsem se rozhodla, že je asi na čase, se vydat na cestu animátora. Jenže to už byla pomalu půlka února, a některé agentury dělají první castingy v prosinci nebo na začátku ledna. Takže jsem začala lehce panikařit a zběsile hledat na internetu, co nejvíc informací a agentur.  Našla jsem nejdříve cestovní agenturu ALEXANDRIA a měla štěstí, že pořádali castingy i v Olomouci, kde studuji Vš. Takže jsem odeslala životopis a asi za 14 dní šla na casting. 

Samotný casting probíhal fakt příjemně a není se tudíž čeho bát. Mluvilo se do mikrofonu, předvedli jsme nějakou improvizaci, pokecali jsme si chvilku v angličtině a pak jsme tancovali a chvíli hráli volejbal, A pak jsem už jen čekala na e-mail, zda jsem postoupila do druhého kola. A tak se i stalo. V druhém kole záleželo na termínu odjezdu a na délce pobytu. Bohužel mi to u CK ALEXANDRIA nevyšlo, byla jsme zklamaná a říkala si, že to tak asi má být. Jenže čím více jsem nad tím přemýšlela, tím víc jsem byla odhodlanější si najít novou agenturu. Protože přece jeden neúspěch neznamená konec, A já vážně chtěla jet, A proto jsem zasedla opět k počítači a hledala. Našla jsem agenturu Coolagent, poslala životopis a pak už to šlo ráz na ráz. Za pár týdnů mi volali přímo z řecké agentury. Mluvili jsme v angličtině (opravdu easy) a pak chvíli v ruštině (jsem začátečník) asi nejhorší na tom byl špatný signál, jinak se opravdu není čeho bát. 

A poté jsem už jen čekala a čekala ... a čekala a zase čekala. Ano opravdu to tak bylo. Od začátku dubna jsem čekala na potvrzovací e-mail z Řecka, že mají pro mě místo v hotelu. Můj plánovaný odjezd byl 21.6.2019 a 18.6.2019 mi konečně email přišel, že jedu na ostrov Rhodos. A já byla štěstím bez sebe. 

Pokračování v II. části