Stěhování do našeho prvního bytu 3.část

Druhý den ráno jsme se naposledy probudily na kolejích a musely jsme začít balit. I přesto, že naše pokoje byly opravdu malé, nevěřily byste kolik věcí se tam vejde. Když už jsme měly první kufry a krabice sbalené, vyrazily jsme je přestěhovat do bytu. Náš byt se sice nachází kousek od kolejí, ale zcela upřímně, když už jsme šly po 6 , necítily jsme ani ruce ani nohy, zpocené jsme byly snad i na hlavě, byly jsme unavené po státnicích, tak jsme si říkaly, že ty věci odhodíme někam na ulici a nazdar 😂 Po 5 hodinách jsme byly přestěhované. Vyřízené jak nikdy, ale konečně byly všechny věci v našem novém domově. Teď už jen zbývalo zajít uklidit pokoj na kolejích, předat klíče, vyřídit odhlášení, rozloučit se s místem, kde jsme se společně našly a zažily ty nejlepší momenty (znáte tu poslední scénu v přátelích? tak přesně tak to vypadalo u nás) a mohly jsme jít vybalovat.

(Mezitím mi taťka skládal nábytek).

Večer jsme s E. seděly na gauči (zbytek posádky se totiž měl "plně" stěhovat až během září), vyčerpané, ale šťastné a v tom slyšíme z koupelny divné zvuky kapající vody. Jdeme se podívat a..

Kohoutek nad vanou protékal jako blázen. Na nic jsme nečekaly a daly jsme info paní majitelce, jelikož jsme v tom bytě nebyly ani 12 hodin a hned kupovat nový kohoutek nebo platit instalatéra? Nesmysl.

První noc v novém bytě jsem spala na gauči a E. na nafukovací matraci, protože by se správně nemělo spát na nových matracích. Ráno jsme se probudily a začaly uklízet a zašly jsme na nákup nějakých nezbytných věcí.

Večer už jsem se nemohla dočkat, až si lehnu do nové, čistě povlečené postele a pustím si film a konečně si odpočinu. Ležela jsem na té posteli asi 2hodiny!!, 2 hodiny!! a najednou pode mnou praskl dřevěný rošt, v tu chvíli už mi opravdu ruply nervy a byla jsem sprostá. Teď už se tomu směju, ale postel téměř za 10K a nevydrží ani jednu noc? Achjo 😀🤦‍♀️

V pátek se na kohoutek přišel podívat instalatér, který vyměnil těsnění, tak jsme si říkaly "dobrý, další problém vyřešen." Další, co jsme musely vyřešit byl převod elektřiny a plynu. Hodně lidí nám radilo, že už nemusíme v dnešní době chodit přímo na pobočku, ale že se dají tyto věci velmi RYCHLE A SNADNO, vyřešit přes počítač. Tak jsem si říkala dobrý, tak to zařídím a budu mít další věc z krku (jelikož byt a vše kolem mám napsané na sebe). Tak jsme si k tomu s E. odpoledne sedly (protože víc očí, víc vidí a víc hlav víc ví), začaly jsme vyplňovat všechny potřebné informace, a když jsme konečně došly k poslednímu kroku, tak nás to samozřejmě nepustilo dál. Ať jsme se snažily, jak jsme chtěly, tak prostě ne a ne. Už jsem tedy byla smířená s tím, že zajdu na pobočku. Pak jsem si všimla telefonního čísla na stránkách a zkusila zavolat. Naštěstí jsem se dovolala a úspěšně jsme se dostaly k přepisu elektřiny a plynu. Další věc byla tedy hotová.

Ještě ten den večer přestalo to NOVÉ těsnění v koupelně fungovat a kohoutek opět protékal. Proto jsme opět zavolali paní majitelce a díky bohu nám slíbila, že v sobotu ráno nám vymění raději celou baterii, ať máme klid.

Byl tu první víkend prázdnin, já měla odjíždět za kamarádkami na Moravu a nemohla se dočkat. Odjela jsem s pocitem, že je všechno zařízené a už se nic nemůže pokazit. Večer mi přišla zpráva od E., že ji nejde rozsvítit světlo v koupelně ani v kuchyni, a že se nemůže dostat k pojistkám. No polil mě studený pot a doufala, že to je opravdu jen ve vypadlých pojistkách.

Když jsem se v neděli vrátila, snažily jsme se nějakým způsobem dostat k pojistkám, ale jelikož je to starý dům, není to tu tak jednoduché a prostě jsme se k nim nedostaly. Už nám bylo trapné opět volat majitelům, a tak jsme byly další 3 dny bez světla, než přijel E. tatínek, který vše opravil.

No ještě jsme si zažily pár dalších věcí, které bohužel nemůžu zveřejnit. Každopádně si myslím, že jsme opravdu připravené na další stěhování v budoucnu a na všechny věci, které se můžou stát.

Možná to z tohoto 3.dílného článku nevyznívá tak šíleně, ale věřte nám. Bylo to šílené. Ale nyní jsme rádi, že máme docela dobré historky na vyprávění, že jednou budeme mít na co vzpomínat. A hlavně víme, že společně vždycky všechno zvládneme.

Tak až Vám někdy přijde, že se Vám vše sype a nic Vám nevychází, tak nebojte, to Vám jen život dává takové malé zkoušky, ukazuje, co vše zvládnete a připravuje Vás do budoucna. Tak zatněte zuby, všechno bude zase dobré.

Já jsem teď opravdu vděčná za vše, co v životě mám. Je to štěstí. ❤

Děkuji, že jste si články přečetli, snad Vás to alespoň malinko pobavilo.

#mejteseradi #mujzivotvolomouci